Moje oblíbené fotky jsou většinou ty, se kterými mám jen málo, nebo vůbec nic společného. Miluji svou práci, ale když se dívám na fotky, které jsem dělal, je to složité, protože o nich vím prostě až moc. Co jsem na ní upravoval, jaké bylo tónování, kdy jsem se jak a kam pohnul… Ve zkratce, je složité užít si pohled na svou vlastní práci.

Věřím ale tomu, že pohled na vlastní díla je důležitý. Dokud si neuvědomíme své kreativní milníky, nemůžeme se přece nijak zlepšovat. Kdy se posuneme na další úroveň? Jak poznáme ten moment, kdy umělec udělá krok vpřed?

Pokud jsem se něco naučil, tak že každý je ohledně své tvorby rozpačitý a sebekritický, a že například má každý touhu stisknout tlačítko „Odstranit“ ihned po sdílení. Myslím, že je důležité si uvědomit náš vývoj. Dívám se na to specificky, protože si uvědomuji chvíle, kdy jsem něco změnil. Když se podívám zpět, vidím to. Něco jsem nechal za sebou, přesunul jsem se jinam.

Všichni máme takové momenty.